Příznaky roztočové alergie
Roztoči domácího prachu jsou nejčastějším celoročním alergenem. Projevy alergie mohou být mnohdy nespecifické. Patří mezi ně např.:
- pocit ucpaného nosu ráno po probuzení,
- časté (zejména ráno) kýchání, smrkání či svědění nosu,
- rušený spánek (či chrápání) v důsledku ucpaného nosu,
- noční buzení kašlem nebo ztíženým dýcháním,
- zarudnutí, otok či svědění očí po ránu,
- problémy s dýcháním v prašném prostředí nebo po fyzické aktivitě,
- rýma téměř po celý rok a časté infekce dýchacích cest,
- časté svědění pokožky nebo vyrážky,
- pocit únavy po probuzení i po celý den.
Při roztočové alergii je navíc až třikrát vyšší riziko rozvoje průduškového astmatu, které se projevuje dušností, suchým kašlem, hvízdáním či sípáním při dýchání nebo pocitem tíhy na hrudi. Pacient může příznaky pozorovat celoročně nebo taky např. při cestování – v létě při pobytu na chalupě nebo naopak v zimě či během Vánoc na horách – a alergie se pak zdánlivě jeví jako sezónní.
V případě výše uvedených projevů proto neváhejte a vyhledejte lékaře v oboru alergologie a klinická imunologie, který vám pomůže alergii nejen diagnostikovat, ale i efektivně léčit.
Způsoby diagnostiky
Alergolog diagnostikuje roztočovou alergii pomocí speciálních testů. Jako první mu však podrobně popište své příznaky včetně období jejich výskytu.
Základem diagnostiky jsou kožní prick testy. Na očištěné předloktí se aplikují v kapkách nejčastější alergeny včetně roztočového. Poté se kůže naruší téměř bezbolestným vpichem krátkým hrotem. Po 15 minutách se odečítá výsledek, přičemž za pozitivní se považuje vznik zarudlého svědivého pupenu.
Další možností je stanovení specifických IgE protilátek v krvi. K tomu postačí jednoduchý odběr krve. Vše ostatní se poté odehrává v imunologické laboratoři.
Současné možnosti léčby
Zcela vymýtit roztoče z domácnosti je pochopitelně nemožné, lze však minimalizovat jejich množství. Jde o režimová opatření, mezi která patří např. pravidelné praní a výměna povlečení a lůžkovin, používání speciálních povlaků na matrace, pravidelné vysávání koberců, čalounění a matrací, větrání či používání feromonových sprejů, které roztoče přitahují k povrchu lůžkovin a ty poté stačí vyprat v pračce při vysoké teplotě.
Režimová opatření jsou jenom doplňkem léčby, mají omezenou účinnost, a proto je samozřejmě potřebné užívat taky takzvané symptomatické léky na alergii. To samo o sobě nevede k vyléčení alergie, ale „pouze“ k potlačení jejích příznaků. Jedná se o antihistaminika (některá jsou v dnešní době volně prodejná bez lékařského předpisu) ve formě tablet užívaných většinou jednou denně nebo nosních sprejů. Další možností jsou lokálně užívané protizánětlivé kortikosteroidy ve formě nosních sprejů či očních kapek. Tato léčba má ale jenom omezenou účinnost, nevede k rozvoji tolerance a nemá preventivní efekt.
Jedinou léčbou, která cílí přímo na podstatu alergie a léčí ji skutečně účinně, je specifická alergenová imunoterapie. Ta spočívá v aplikaci roztočového alergenu do organismu. Imunitní systém pacienta si na něj postupně přivyká a s navozením tolerance alergenu dochází ke zmírnění až vymizení příznaků alergie. Alergen je do organismu vpravován buď podkožní injekcí (nejdříve jednou až dvakrát týdně, poté jedenkrát za čtyři až šest týdnů), nebo ve formě rozpustné tablety či kapek pod jazyk. V případě aplikace alergenu pod jazyk (sublingválně) probíhá léčba s výjimkou prvního podání v ambulanci lékaře v domácím prostředí, je tak pro alergika méně zatěžující, a proto je v současné době preferována. Léčba trvá zpravidla tři až pět let, ale efekt je často pozorován již po prvním roce léčby. Alergenová imunoterapie navíc u pacientů s alergickou rýmou působí i jako prevence rozvoje astmatu. Čím dříve se s ní začne, tím vyšší je pravděpodobnost úspěchu.
(mafi)
Zdroj: Dust mite allergy. Asthma and allergy Foundation of America. Dostupné na https://www.aafa.org/dust-mite-allergy/.