Označení alergie na prach je nepřesné, prachové částice jsou totiž jen pouhým nosičem alergenů. Můžeme zde najít různé zvířecí alergeny, alergeny švábů, potravin, spory plísní apod. Hlavními prachovými alergeny jsou však roztoči. Přecitlivělost na roztoče lze prokázat u 20–50 % astmatiků, specifické protilátky pak asi u 30 % alergiků.
Roztoči se živí (nejen) částečkami kůže odloučenými z lidského těla. Optimální je pro ně teplota kolem 25 °C a relativní vlhkost vzduchu > 50 %. S tím souvisí i jejich výskyt v domácím prostředí. Nejvyšší je v matracích, peřinách a polštářích, kde je potřebná vlhkost a teplota naakumulovaná z lidského těla. V menším množství je nacházíme také v kobercích, čalounění nábytku, závěsech nebo v plyšových hračkách. Alergeny jsou obsaženy ve slinách, fekáliích a tělesných schránkách (svlečkách) roztočů.
Jak se alergie na roztoče projevuje?
Pacienti pozorují obtíže většinou celoročně, i když někteří pociťují zhoršení na jaře a na podzim, což je vysvětlováno tím, že se v tomto období roztoči rozmnožují. Alergické reakce se vyskytují zejména ráno při vstávání z postele, přetrvávají 1–2 hodiny, v průběhu dne pak ustupují (případně se objevují při domácích pracích, kdy se víří prach) a někdy se projeví znovu večer po ulehnutí do postele.
Roztočová alergie se nejčastěji projevuje jako alergická rýma (vodnatá sekrece z nosu, kýchání, svědění a pocit ucpaného nosu) a/nebo zánět spojivek (svědění, pálení, slzení a zarudnutí očí). Úzký vztah má také k rozvoji průduškového astmatu nebo atopického ekzému. První příznaky lze pozorovat obvykle již během dětství či v období dospívání. Významná je také zkřížená reakce mezi alergeny roztočů a některých mořských plodů (krevety, korýši). To znamená, že alergická reakce se u pacientů s roztočovou alergií může rozvinout také po konzumaci těchto potravin.
Diagnostika
Dalšímu zhoršení obtíží lze předejít včasným stanovením diagnózy a zahájením léčby. Alergii na roztoče dokáže alergolog odhalit na základě typických příznaků a výsledků kožních prick testů, případně stanovením hladiny specifických IgE protilátek v krvi. Mnoho pacientů totiž zaměňuje příznaky roztočové alergie za nachlazení, katar (zánět) horních cest dýchacích nebo chřipku.
Prevence a léčba
Ve snaze eliminovat roztočovou alergii je dosahováno nejlepších výsledků při kombinaci režimových opatření, užívání úlevových léků a především alergenové imunoterapie.
Zcela vymýtit roztoče z našich domácností je pochopitelně nemožné, lze však eliminovat jejich množství. Režimová opatření jsou zaměřená zejména na lůžko, kde bývá jejich koncentrace největší a nejproblematičtější. Doporučuje se prát pravidelně povlečení (alespoň jednou za dva týdny při teplotě > 50 °C) a lůžkoviny (alespoň jednou za dva až tři měsíce). Ještě vhodnější je zakoupení hustě tkaných, pro roztoče nepropustných povlaků na matrace, polštáře a přikrývky, které jsou však poměrně finančně nákladné. Dále se doporučuje pravidelné (cca jednou týdně) vysávání koberců, čalounění a matrací kvalitním vysavačem. Na místě je také snížení vlhkosti vzduchu a pravidelné větrání prostor. V současné době si lze zakoupit i feromonové spreje, které roztoče přitahují k povrchu lůžkovin, které poté stačí vyprat v pračce při vysoké teplotě.
K léčbě symptomů alergické rýmy a zánětu spojivek se celoročně využívají antihistaminika (ve formě tablet nebo sprejů/kapek do očí a nosu). Další možností je užívání kortikosteroidů ve formě sprejů do nosu, které ulevují od pocitu ucpaného nosu.
Jedinou léčbou, která řeší příčinu alergie a působí dlouhodobě, je alergenová imunoterapie. Jde o tzv. imunomodulační variantu terapie, která spočívá v tom, že se pacientům dlouhodobě podává malé přesně dávkované množství alergenu. Imunitní systém si tím postupně na alergen „zvykne“ a začne jej tolerovat. V případě alergie na roztoče bývá alergenová imunoterapie velmi účinná. V České republice je dostupná ve formě tablet, injekcí nebo kapek.
(mafi)
Zdroje:
- Hrubiško M., Krčmová I. Roztočová alergie – lze léčit lépe? Část I. Co je dobré vědět. Alergie 2019; 4: 245–250.
- Hrubiško M., Krčmová I. Roztočová alergie – lze léčit lépe? Část II. Zkušenosti z praxe. Alergie 2020; 1: 56–59.
- Liška M. Alergie na roztoče a plísně – novinky. Medicína pro praxi 2010; 7 (12): 462–465.
- https://www.nzip.cz/clanek/369-alergie-na-prachove-roztoce-priznaky-a-diagnostika