Alergická rýma je jedním z nejčastějších alergických onemocnění. Buňky alergického zánětu pronikají do nosní sliznice a po vazbě s alergickými protilátkami uvolňují své působky. K nejvýznamnějším z nich patří histamin. Jeho vlivem dochází k rozšíření cév, zvýšení propustnosti sliznice, zvýšené tvorbě hlenu a k dráždění nosní sliznice, ke svědění a kýchání. Ostatní působky ovlivňují kromě sliznice, kde se nacházejí, také buňky, které ze sliznice putují do dalších míst. Alergický zánět spuštěný v nosní sliznici tak ovlivňuje i vzdálená místa, například průdušky.
Otékající sliznice nejen v nose
Stejně jako v nose dochází i v průduškách k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu a to vše vede k zúžení jejich průsvitu. Klinickým projevem tohoto procesu je astma. Víme, že neléčená alergická rýma zhoršuje astma. Pacienti s alergickou rýmou mají třikrát vyšší pravděpodobnost rozvoje astmatu než ti, kdo ji nemají.
Astma jde ruku v ruce s rýmou
Naopak téměř 60 % astmatiků trpí alergickou rýmou. Vztah obou alergických onemocnění k infekci je také podobný. Imunita na sliznicích alergiků je změněná a jejich sliznice jsou náchylnější k infekcím. Probíhající alergický zánět zvyšuje tvorbu molekul, na které se vážou viry. Na nosní nebo průduškovou sliznici se tak pevněji a častěji uchytí. Pokud je alergický zánět tlumen léčbou, tato tendence mizí. To je jedním z vysvětlení, proč alergici častěji trpí nachlazením nebo infekcemi dýchacích cest.
Léčba obou onemocnění – alergické rýmy i astmatu – je velmi podobná. Používají se stejné léky, liší se pouze způsob podání. Cílem je, aby lék měl co nejméně celkových nežádoucích účinků, proto jsou podávány přímo na sliznici – kapkami nebo spreji na nosní sliznici a inhalací přímo do průdušek. Do krevního oběhu se tak dostane minimum podané látky, a nedochází tak k negativním celkovým účinkům.
(van)
Zdroj: Ciprandi a Passalacqua, Clin Exp immunol, 153, suppl, 2008, 22–26.