Hlavním vyvolavatelem alergické rýmy, jak již sám název napovídá, je alergen. Alergen může mít mnoho podob. Nejčastěji to jsou pylová zrna, nebo spíš některé konkrétní součásti pylových zrn, které mohou být u každého alergika jiné. Dalšími vyvolavateli alergické rýmy mohou být roztoči obsažení v domácím prachu, plísňové spory rovněž se vyskytující v domácím prostředí nebo nakonec domácí zvířata, především jejich chlupy, sliny a kůže.
Jak alergen škodí
Alergen působí na imunitní buňky v nosní sliznici, které následkem toho začnou produkovat látky dráždící nosní sliznici.
Zdravý organismus si neškodných alergenů nevšímá a alergickou reakci proti nim nevytváří, bojuje pouze proti skutečným nepřátelům, jako jsou například bakterie nebo viry. Alergický organismus je citlivý na alergen a bojuje proti němu stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci.
Výsledkem jsou všechny známé příznaky alergické rýmy: hojná vodnatá sekrece z nosu, svědění a kýchání (často záchvatovité), zduření nosní sliznice, které má za následek zhoršenou nosní průchodnost.
Pro alergickou rýmu způsobenou pyly jsou velmi typické oční příznaky. Převažuje svědění a slzení očí, oční víčka jsou oteklá. Naopak u celoroční rýmy způsobené alergeny z domácího popřípadě pracovního prostředí není postižení očí zdaleka tak časté. U tohoto typu rýmy je hlavním obtěžujícím příznakem neustále ucpaný nos.
Dvě podoby alergické rýmy
Starší klasifikace rozdělovala alergické rýmy na dvě skupiny – rýmy celoroční a sezonní. Mělo se za to, že pacient postižený sezonní formou alergické rýmy je alergický na pyly ve vzduchu, které se tam vyskytují pouze v průběhu pylové sezony. Pacient s alergickou rýmou celoroční měl mít hlavní problém s plísněmi, roztoči a prachem.
Dnes už to tak docela neplatí. V některých oblastech Evropy (Středomoří) se pylové alergeny vyskytují po celý rok a naopak výskyt roztočů v domácnostech se také může během roku měnit. Proto byly termíny „celoroční“ a "sezonní" alergická rýma nahrazeny výrazy "intermitentní" a "perzistující" alergická rýma. Perzistující rýma má dlouhodobý charakter, zatímco intermitentní se vyskytuje jenom občas.
Druhou součástí nové klasifikace je rozdělení alergických rým podle závažnosti jejich příznaků. Alergickou rýmu tak můžeme rozdělit na mírnou, středně silnou nebo silnou. Podle nové klasifikace alergické rýmy tedy musíme každou rýmu označit za intermitentní nebo perzistující a z hlediska závažnosti příznaků za mírnou, střední nebo těžkou.
Sneesors a blockers
Pacienty s alergickou rýmou můžeme rozdělit na dvě velké skupiny:
- "Sneesors" (kýchači) jsou pacienti, kteří nemají chronické obtíže. Obtíže těchto pacientů jsou silně závislé na okamžitém styku s alergenem a na jeho aktuální koncentraci v ovzduší. Tito lidé jsou zcela bez obtíží v případě, že se jim podaří vyhnout se setkání s alergenem. Hlavními obtížemi pacientů z této první skupiny jsou záchvatovité kýchání, hojná vodnatá sekrece, výrazné svědění a časté oční příznaky. Obtíže těchto pacientů se často zmírňují v noci, kdy aktuální koncentrace alergenu v jejich okolí klesá.
- "Blockers" (zablokovaní) jsou pacienti, jejichž obtíže jsou často chronické a jsou způsobené zánětlivými procesy v nosní sliznici. Pro tyto pacienty je typická hustá hlenovitá sekrece, která ztěžuje nosní průchodnost. Ucpaný nos je pro tyto pacienty snad nejcharakterističtějším příznakem. Ostatní projevy alergické rýmy mnohdy chybí. Nemusí se objevovat kýchání ani svědění, záněty oční spojivky jsou spíše výjimečné. Obtíže se v noci nezlepšují, naopak. Pocit ucpaného nosu se často ještě zhoršuje.
Vyšetření a diagnostika alergické rýmy
Mezi nejčastější vyšetření, která pacient s alergickou rýmou podstupuje, patří následující:
- celkové lékařské vyšetření a podrobný rozbor pacientových obtíží
- alergologické kožní testy – alergolog aplikuje sadu nejrozšířenějších alergenů a zhruba po patnácti minutách se odečítá reakce; je-li pacient vůči danému alergenu senzibilní, objeví se v místě aplikace alergenu pupenec
- laboratorní vyšetření krve – zjištění koncentrace IgE protilátek, které bývají zvýšené u všech alergických onemocnění; pro alergické onemocnění svědčí také zvýšený počet eozinofilních granulocytů (nebo jen krátce eozinofilů) v krvi
- spirometrie
- otorinolaryngologické vyšetření
Léčba alergické rýmy
Alergická rýma se dá léčit, ale většinou je třeba léčit dlouhodobě a také zachovávat určitá opatření, jako nevystavovat se zbytečně alergenu. Existuje několik skupin léků, které se používají k léčbě alergické rýmy.
- Antihistaminika – tyto léky působí proti účinkům histaminu, látky, která dráždí nosní sliznici a způsobuje tak příznaky alergické rýmy. Antihistaminika zmírňují svědění, kýchání i nadměrnou nosní sekreci. Zlepšují také příznaky alergického zánětu spojivek, jako jsou svědění a pálení očí, slzení a otok víček. Účinek antihistaminik na nosní obstrukci není výrazný. Antihistaminika se prodávají ve formě tablet, očních kapek a nosních sprejů.
- Kortikosteroidy – tyto léky se při léčbě alergické rýmy užívají většinou ve formě sprejů a kapek, protože užívání tablet má závažné nežádoucí účinky. Steroidy mají silné protizánětlivé účinky a jejich působení je velmi rychlé. Kortikosteroidy potlačují svědění i kýchání, snižují nadměrnou nosní sekreci a zlepšují nosní průchodnost. Steroidy zmírňují i příznaky alergické konjunktivitidy.
- Dekongestiva – do této skupiny patří léky, které zlepšují nosní průchodnost. Jejich účinek je velmi rychlý a dobrý, ale užívání těchto léků se příliš nedoporučuje. Příznivý účinek totiž po čase vyprchá a nosní průchodnost se ještě zhorší, tentokrát už neléčitelně. Proto dekongestiva užíváme jen výjimečně a krátkodobě.
Obecná opatření v léčbě alergické rýmy
Hlavní zásadou v léčbě alergické rýmy je vyhýbat se alergenu, jak je to jen možné. Je proto žádoucí poznat alergen, který konkrétně způsobuje pacientovy obtíže, a toho se potom vyvarovat. Ne vždy je to však možné. Pak se alespoň v případě pylu vyhýbáme rozkvetlým loukám a podobnému prostředí. Za letních nocí se nedoporučuje otvírat okno, protože čerstvý vzduch s sebou nese také množství pylových částic.