Bronchiální astma je chronické onemocnění charakterizované zánětem a přestavbou průdušek. Průdušky nadměrně reagují na určité látky a stavy a dochází k jejich dočasnému zúžení, které vyvolává sípání, dušnost, svírání na hrudi a kašel. V ČR trpí astmatem asi 5–10 % dětí a 2–5 % dospělých.
Bronchiální astma může být alergické i nealergické. Vždy jde ale o onemocnění zánětlivé, které může vzniknout v kterémkoliv věku. Při jeho rozvoji se uplatňují znečištění ovzduší, infekce, fyzická a emoční zátěž.
Cíl léčby astmatu
Astma neumíme vyléčit, umíme jej ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Někteří se věnují dokonce sportu na vrcholové úrovni.
Cílem léčby astmatu je úplná kontrola onemocnění. Pacient by neměl mít žádné nebo jen zcela minimální příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky ani probouzení pro astma, téměř by neměl potřebovat úlevové léky (nejvýše dvakrát týdně), měl by mít normální nebo téměř normální funkci plic a žádné potíže, které by vyžadovaly naléhavý lékařský zásah.
Zásady léčby
Je třeba, aby byl každý pacient s astmatem o svém onemocnění a jeho léčbě poučen, aby uměl správně užívat inhalační léky, dodržoval předepsanou léčbu a pravidelně docházel na kontroly k lékaři. Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, včetně informací jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře.
Léčba astmatu zahrnuje režimová opatření, užívání léků (úlevových a preventivních), úpravu rizikových faktorů (vyhýbat se kouření, potravinovým alergenům, aspirinu) a léčbu případných dalších onemocnění (jako je alergická rýma, obezita, úzkost/deprese, potravinové alergie, refluxní choroba). Pacienti se závažným astmatem by měli být vyšetřeni ve specializovaném centru.
Režimová opatření
Prvním opatřením je úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků je tabákový kouř a znečištění ovzduší. Také silné vůně a pachy astmatiky dráždí. Někomu mohou vadit určité léky či potravinová aditiva. Dále je třeba hlídat profesní škodliviny – organické materiály, které obsahují prach, plísně, výpary, pachy. U alergického astmatu je nutné se co nejvíce vyhýbat alergenům. Mnozí astmatici jsou alergičtí na zvířata, není proto vhodné pouštět zvířata do obytných prostor, vůbec ne do ložnice a do postele.
Proti roztočům můžeme bojovat odstraněním koberců a čalouněného nábytku z ložnice, častým praním lůžkovin při teplotě nad 60 stupňů Celsia, teplotou vzduchu okolo 20 stupňů Celsia a vlhkostí pod 50 %.
Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky – nepobývat v době epidemií v přeplněných místnostech, včas podstoupit očkování proti chřipce.
Léky
Astma se v průběhu času vyvíjí, může se proto měnit i jeho léčba. Léčba se podává podle závažnosti onemocnění a probíhá v postupných krocích. Z důvodu probíhajícího zánětu v průduškách a jejich přestavby je nutné její včasné zahájení.
Používají se 2 skupiny léků. První z nich jsou léky úlevové, záchranné, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejsou ale rozhodně určeny k používání pravidelnému a dlouhodobému! Jsou to tzv. krátkodobě působící beta-2-mimetika (SABA), někdy v kombinaci s inhalačními kortikosteroidy.
Druhou skupinu tvoří léky kontrolující astma – preventivní, protizánětlivé. Užívají se pravidelně každý den a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky. Léčí zánět probíhající v astmatických průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání. Na jejich podávání nevzniká návyk ani po mnoha letech užívání. Svým dlouhodobým působením snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět. V první řadě se podávají inhalační kortikosteroidy, u některých pacientů antileukotrieny, popř. metylxantiny.
K inhalačním kortikosteroidům může lékař přidat léky rozšiřující průdušky (tzv. bronchodilatancia) – dlouhodobě působící beta-2-mimetika (LABA). Umožňují snížit dávkování kortikosteroidů a mnohdy se podávají společně jedním inhalátorem. Někdy se kombinují inhalační kortikosteroidy a antileukotrieny. Jako třetí lék lze přidat tzv. anticholinergikum, další lék rozšiřující průdušky. Podává se také v inhalační formě.
U těžkého astmatu lze použít kortikosteroidy v tabletové formě nebo tzv. biologickou léčbu. U alergického astmatu se využívá také specifická alergenová imunoterapie.
Inhalační podání léků
Při léčbě astmatu podáváme léky nejčastěji inhalační cestou. Pacient je vdechuje přímo do průdušek. K tomu slouží řada inhalačních systémů. Každý pacient musí techniku inhalace zvládat dobře i při zhoršení stavu. Je proto velmi důležitý správný výběr inhalačního systému a zvládnutí techniky inhalace pacientem. U malých dětí jsou inhalační léky podávány přes dechový nástavec s obličejovou maskou.
(zza)
Zdroje:
GINA. Pocket guide for asthma management and prevention. 2018. Dostupné na https://ginasthma.org/wp-content/uploads/2018/03/wms-GINA-main-pocket-guide_2018-v1.0.pdf.
Vernerová E. Aktuální trendy v prevenci a léčbě alergie a astmatu. Med. praxi 2018; 15(2): 88–92.
Čillíková K. Léčba astmatu nabírá nový dech. Medicína po promoci 01/2020. 12.03.2020. Dostupné na: https://www.tribune.cz/clanek/45426-lecba-astmatu-nabira-novy-dech